Muzikoterapie
Prostřednictvím hudby (písní, hudebních nástrojů, melodie i rytmu) lze u jedinců s omezením pohybu (MO, SMA, DMD, poškození mozku/míchy,..) či osob se zdravotním postižením (PAS, ADD/ADHD, SPU,...) navodit základní relační účinky a také k rozvoji sluchové percepce. Dále lze prostřednictvím zpěvu jednoduchých písní rozvíjet paměť (výuka nových písní) či rozvíjet oblast jemné motoriky prostřednictvím hry na hudební nástroj. Hru na hudební nástroje lze realizovat i u jedinců s těžkými formami omezení HK. U těchto jedinců lze pro výuku na hudební nástroj využít například rumba koule, kytaru (prostřednictvím dotyku jednotlivých strun dochází k pozitivnímu ovlivnění jemné motoriky) či bubnu (k nácviku cíleného úderů). Muzikoterapie do jisté míry využívá také prostředků tanečně - pohybové terapie např. k využití spontánního pohybu dle rytmu na daný hudební nástroj. U dětí s těžkými stupni motorického postižení a opožděným psychomotorickým vývojem těžkého stupně lze rytmus hudby využít také při cvičení v rámci fyzioterapie či ergoterapie k odpoutání od bolestivých stavů a pocitů nelibosti a navození hry a zábavy. Pasivní formě uváděné terapie lze využít například poslech relaxační hudby, využití hudebních nástrojů pro udávání rytmu pohybu dle spontánních pocitů klienta (technikům imitace lze využít u jedinců s mírnějšími motorickým obtížemi) (Gerlichová,2014).
Hudbou řízeného či spontánního projevu lze využít i v rámci tanečně - pohybové terapie. Uváděnou terapeutickou techniku lze aplikovat u dětí s rozvinutějšími motorickým schopnostmi či případně využití maxima podpory asistenta pedagoga/pedagoga k provádění jednoduchých tanečních pohybů. I pasivní formou provádění jednoduchých pasivních pohybů může u jedinců s MO těžkých stupňů navozovat pocit bezpečí a relaxace (Kantor,2009).
BLIŽŠÍ INFORMACE O TOMTO DRUHU TERAPIE NALEZNETE ZDE.
Zdroj: